Penziony Kdyně

Kdyně se nachází v České republice v Plzeňském kraji na spojnici mezi městy Domažlice a Klatovy. Od hraničního přechodu se SRN (Všeruby) je vzdálena pouhých 7 km . Na nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, v nadmořské výšce 773 m, se nachází vrch Koráb . Je obklopen bohatě členitým krajem s četnými vrcholy, velice často pokrytými listnatými či smíšenými lesy. Pokud návštěvník vystoupí po schodech až do vyhlídkové gondoly, pak určitě nebude zklamán. Otevře se mu pohled do všech stran. Jako na dlani uvidí město Kdyni a její nejbližší okolí. Na obzoru se táhne modravé pásmo Šumavy a Českého lesa.Zřícenina hradu Rýzmberka, založená Děpoltem Drslavicem, ve druhé polovině 13. století. V amfiteátru pod zříceninou hradu je každoročně pořádán proslulý festival folkové a country hudby “Rýzmberský hradní guláš ”. Tři kilometry severovýchodně od Kdyně najdeme zříceninu hradu Nový Herštejn. S dějinami hradu je úzce spojen rod pánů z Velhartic. Hradní zřícenina je nejpůsobivější na podzim, kdy je obklopena zlatožlutými korunami staletých buků a dubů. Již od roku 1933 je návrší s hradem vyhlášeno státní přírodní rezervací.Kdyně se v písemných dokladech poprvé připomíná v roce 1384 v souvislosti s farním kostelem, stojícím na vrchu v severní části dnešního města. Podle staré pověsti se původní osada rozkládala na jižním svahu tohoto vrchu při lesním (Kojetickém) potoce.Ves byla součástí rýzmberského panství. Hrad Rýzmberk založil někdy mezi léty 1260 – 1270 Děpold Drslavic, zřejmě na přání Přemysla Otakara II., jako pevnost, střežící zemskou stezku, která procházela Všerubským průsmykem. Nejpozději v té době už patrně existovala i Kdyně. Na její starý původ ukazuje jak její název, odvozený od praslovanského výrazu pro vlhké, mokré místo, mokřinu, tak skutečnost, že Kdyně už ve svých nejstarších dobách měla dva kostely. Již v roce 1508 nazývají písemné prameny Kdyni městečkem. Ještě v roce 1543 existovala původní Kdyně. Později ji však zcela zničil požár. Zůstaly stát jen oba kostely, fara a dvůr s panským stavením. Této skupině budov se začalo říkat Stará Kdyně, protože hned po požáru jihovýchodně odtud vyrůstá Kdyně nová. Hlavní příčinou založení Kdyně na novém místě nebyl možná ani tak požár, jako spíše nevýhodnost polohy dosavadního městečka vůči významné cestě z Domažlic do Klatov, která nahradila dávnou stezku k Všerubskému průsmyku, vedoucí od severovýchodu k jihozápadu, přes Starou Kdyni a ves Kojetice (zanikla kolem roku 1581), kolem Nového Herštýna, v té době již rovněž pustého. V roce 1835 si podala Kdyně žádost, aby se mohla nazývat městem. Na základě této žádosti povýšil 2. dubna 1840 Ferdinand V. Kdyni na město.Další důležitou etapu v životě města znamenalo postavení pošumavské železnice v roce 1888.Od přelomu 19. a 20. století panoval ve Kdyni čilý stavební ruch, podnícený zejména Augustinem Kohoutem a Emilem Tšídou. Dřívější město tvořily převážně dřevěné, neomítnuté a nebílené domy s pavlačemi. Téměř před každým domem byla zahrádka na zeleninu. Tuto zástavbu nahradily novostavby jedno až dvoupatrových činžovních domů a dalších budov na náměstí a zděných přízemních domů v přilehlých ulicích, které postupně stíraly historickou podobu města a vtiskly mu sice jednotný, na svoji dobu moderní, z hlediska architektonického ovšem nevýrazný charakter.Pro svoje překrásné romantické okolí se od poloviny 19. století stává Kdyně vyhledávaným letoviskem. Městská kronika dochovala zprávu, že první hosté přijeli do Kdyně na letní byt v roce 1858.