Penziony Příbram

Příbram patří ke známým historickým královským horním městům. Rozkládá se na úpatí Brd 60 km jihozápadně od Prahy. Nejstarší písemný doklad o Příbrami pochází z roku 1216, kdy ji koupil pražský biskup Ondřej.Nejvýznamnější pozoruhodností Příbrami je národní kulturní památka Svatá Hora. Toto známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem ve výšce cca 590 m již víc než 300 let. Počátky kultu milostné sošky P. Marie Svatohorské se podle pověstí vážou s dobou působení arcibiskupa Arnošta z Pardubic v polovině 14. století. Ten měl dle známé legendy sošku P. Marie sám vyřezat z hruškového dřeva. Rozhodující význam měl v historii Svaté Hory rok 1647, kdy do té doby poměrně málou známou kapli získali jezuité a podle plánů Carla Luraga a P. Benjamina Šlajera ji začali od roku 1658 velkoryse přeudovávat na honosný chrám. Hlavní výstavba komplexu proběhla v letech 1658 - 1675. Postupně se zde zrodilo jedno z nejslavnějších českých poutních míst a významné centrum mariánského kultu v Evropě. Tuto mimořádně cennou památku českého baroka 17. století vyzdobila řada umělců v čele se světoznámým sochařem J. Brokoffem, malířem P. Brandlem a dalšími.Svatá Hora se vyznačuje především nádhernou střední chrámovou stavbou baziliky Nanebevzetí Panny Marie Svatohorské, tyčící se na terase s balustrádou, obklopenou ambity s lunetovými obrazy a dalšími uměleckými prvky. Chloubou chrámu je i hlavní oltář - celý ze stříbra.U severovýchodního nároží stojí patrová rezidence a na téže straně je také vchod do svatohorských schodů, které jsou dlouhé 450 m a spolují chrám s městem. Toto původně odkryté schodiště, prvně připomínané roku 1685, bylo později zastřešeno a na jeho konečné architektonické podobě z let 1727 - 1728 se podílel K. I. Dienzenhofer.K areálu Svaté Hory patří také několik památek stojících bezprostředně u poutního místa, např. kamenný sloup se zlacenou sochou P. Marie Svatohorské, sousoší Kalvárie z roku 1692, Svatohorský dub, Mariánská studánka a Křížová cesta.Jednou z historicky nejvýznamnějších staveb Příbrami je Zámeček - Ernestinum, původně dřevěná tvrz církevních majitelů panství, tyčící se několik desítek metrů od náměstí T. G. Masaryka. Přestavba dřevěné tvrze v kamenný hrádek, jádro dnešního Zámečku - Ernestina, je věrohodně prokázána až od poloviny 14. století. Souvisí s činorodými aktivitami snad nejslavnějšího majitele panství arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Arnoštův nástupce arcibiskup Jan z Jenštejna nechal tvrz koncem 14 století obehnat zdí a hlubokým příkopem.Tato významná dominanta Příbrami se podle zakladatele nazývala Ernestinum, později Marienburg, dlouhá léta byl zažitý název Zámeček a před několika lety se město vrátilo k původnímu pojmenováni. V současné době je oficiální název Zámeček - Ernestinum.Stavba citelně utrpěla za husitských válek, dále v 16. století při nepokojích měšťanů namířených proti vrchnostenské správě, v době třicetileté války a také mnoha nevhodnými stavebními úravami. Do dnešního dne se proto dochoval pouze na východní straně gotický arkýř kaple s žebrovou klenbou a ještě několik dalších prvků.Zcela mimořádný význam v moderních dějinách Zámečku - Ernestina sehrál rok 1849, kdy se po rozsáhlé přestavbě stala tato budova prvním sídlem montánního učiliště, později báňské akademie a Vysoké školy báňské, která tady existovala až do školního roku 1945 - 46. V současné době se zde nachází Galerie Františka Drtikola. Dále zde najdete Muzeum třetího odboje, které provozuje Konfederace politických vězňů ČR.V r. 2002 město osadilo před Zámečkem - Ernestinem pískovcovou sochu arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Jejím autorem je ak. sochař Ivar Kodym.