Penziony Špindlerův Mlýn

Špindlerův Mlýn v současnosti plným právem řadíme na první místo mezi horská střediska na jižní, české straně Krkonoš. Kdysi bylo nazváno „perlou pohoří". Příhodné klimatické poměry a silně esteticky působící horské prostředí tu vytvořilo podmínky pro vznik centra, jehož mimořádný význam pro cestovní ruch, letní turistiku, zimní sporty a rekreaci je v Krkonoších nezastupitelný. Jeho ráz, pokud se týče zájmu hostů z ciziny, přesahuje trvale hranice našeho státu.Střed města zaujímá výjimečně krásnou a příhodnou polohu. Je rozložen na souběhu údolí, jimiž protéká dosud mladé Labe a Dolský potok. Ze všech stran je Špindlerův Mlýn chráněn horskými pásmy vnitrozemského Českého hřebene: Kozími hřbety, Pláněmi a Krkonošem, zakončeným Medvědínem. Jen úzká soutěska mezi horskými rozsochami, jíž si razí budoucí evropský veletok Labe cestu k jihu, spojuje místo s ostatním světem. K dnešnímu Špindlerovu Mlýnu ovšem patří další sídlištní aglomerace, které kdysi bývaly samostatnými obcemi, a to: Svatý Petr, Bedřichov, Labská - kdysi Krausovy Boudy a Volský Důl. Na prostoru 7692 ha, pokrytém převážně lesy, k tomuto celku patří na lučních enklávách položené horské boudy od Labské po Luční. Mnohé z nich se vyšplhaly až nad horní hranici lesa. Dnešní stále krásné, historickými proměnami poznamenané lesní porosty v rozsahu 6872 ha si zde zachovávaly dlouho do 16. století podobu smíšeného horského pralesa. Ten byl oživen zvěří, mezi níž nechyběl medvěd, vlk, rys i divoká kočka.Špindlerův Mlýn jako samostatná osada vstupuje do historie teprve 13. července 1793. Toho dne byly korunovány úspěchem snahy sousedů, kteří se scházeli ve mlýně na labském břehu, patřícím mlynáři Špindlerovi. Obyvatelům chalup dřevařů na úbočích Kozích hřbetů a kutišť v Dlouhém dole bylo povoleno patentem mocnáře Františka I. postavit si vlastní kostelík. Měl nahradit rozpadávající se kapličku ve Svatém Petru. Je podivné, proč osvícený monarcha Josef II., na nějž se sousedé podvakrát obraceli se stejnou žádostí (v letech 1784 a 1787), nevyhověl. Přitom stavby kostelů ve Velké a Malé Úpě bez obtíží povolil.Po období druhé světové války, kdy se Špindlerův Mlýn stává s většinou objektů útočištěm evakuovaných osob z různých bombardovaných částí tehdejšího Německa nebo přeplněn lazarety příslušníků wehrmachtu, nastává jeho další bouřlivý rozvoj.Na území Špindlerova Mlýna, zabírajícím 7 692 ha (z toho 6 872 ha lesů) se nachází 640 objektů. Z toho je 43 hotelů, 134 penzionů a 23 horských bud. Trvale zde žije 1300 obyvatel a množství dalších přechodně ubytovaných pracovníků v službách cestovního ruchu. Bytová výstavba ve Špindlerově Mlýně se soustředila zejména na Bedřichově, kde je nyní 310 nových bytů. Vyrostlo mnoho soukromých penzionů, řada starších objektů byla zmodernizována.Tvář horského střediska obohatily tři lyžařské areály: ve Svatém Petru, Medvědín a Hromovka. Vyrostly tu nové velkokapacitní hotely, na př. hotel Bedřichov, Montana, Horal ve Svatém Petru, Harmony na úbočí Medvědína, Arnika u Labské přehrady nebo nová Labská bouda. Město Špindlerův Mlýn udržuje primát mezi horskými středisky v Krkonoších.